Přeneseme se do dob pohanské rovnodennosti, kdy lidé uctívali živly a rituálně probouzeli zmrzlou zemi k životu. Poodhalíme hluboké kořeny židovského úplňku, který svítil na cestu za svobodou z egyptského otroctví. A nakonec dorazíme ke křesťanské neděli, která přinesla poselství o vítězství života nad smrtí. Skrze divadelní spor a akční objevování žáci zjistí, že dnešní Velikonoce nejsou jen materialistická záležitost plná čokoládových vajíček, ale fascinující symbióza mezi přírodou, dějinami a duchovním řádem.

Opravdu existuje jenom jedna pravda? Musíme si vybrat jenom jednu cestu? Jenom jedna možnost je opravdu ta správná?

Spor o Velkou noc – divadelní úvod
V čele sálu stojí tři trůny, na které postupně přicházejí obhájci toho svého pravého řádu. Pohanský šaman požaduje divoké vyhánění zimy a topení Morany v řece Lužnici. Židovský učenec obhajuje přísný řád, čistotu domova a svátek svobody Pesach. Křesťanský kněz přichází s tichem, půstem a poselstvím o kříži. Žáci se stávají porotou, která musí v průběhu programu posoudit, zda nový věk ty staré tradice zničil, nebo jim dal nový smysl.

Pohanská rovnodennost: Magie živé mízy – stanoviště
Zatímco křesťanský advent provázely zákazy, pohanské jaro si žádá rituální příkazy. Žáci si vyzkouší divoké rituály probouzení země. V akční štafetě si pomocí čerstvého vrbového proutí (pomlázky) rituálně předávají jarní mízu a životní sílu. Zjistí, proč se vajíčka barvila výhradně načerveno jako symbol krve, rozluští prastaré symboly slunce, ochrany stavení a nekonečné spirály.

Židovský úplněk: Noc osvobození – stanoviště
Přeneseme se do noci prvního jarního úplňku, který vyvedl Izraelity z Egypta. Víte, jaké hororové události tomu předcházely? Deset ran egyptských, anděl smrti, smrt prvorozených, tajemné značky krví na dveřích, spěšný útěk za úplňkové noci. Vyzkouší si rituální vymetání posledních drobků kvasu pomocí husího brka a svíčky (zde má původ náš tradiční „velký jarní úklid“). Odhalí symboliku sederového talíře a význam jeho 6 jídel a nekvašených macesů. Dokážete na základě příběhu oné hororové noci odhadnout, která surovina nese jaký symbol?

Křesťanská neděle: Návrat světla a smíchu – stanoviště
Přichází radostné finále po dlouhém postním ztišení. Žáci si prožijí rituál vnesení velikonoční svíce (paškálu) do temnoty, od které postupně rozsvěcují světla v celém prostoru. Seznámí se se středověkým zvykem velikonočního smíchu, kdy kněží záměrně rozesmívali kostel, aby se vysmáli smrti. Po prostoru se rozezní zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Na závěr odhalí symboliku mazance (slunce) a pečeného beránka.

Přetahování o kalendář – divadelní závěr
Na scénu se vrací všechny tři strany, aby svedly finální boj o nadvládu nad jarními dny. Žáci se stávají přímými účastníky rituální přetahované o kalendář. Konec je překvapivý. Církev jednala velmi chytře. Aby určila Velikonoční neděli, musela vzít v úvahu pohanskou rovnodennost (slunce) a židovský úplněk (měsíc). Bez pohanů a Židů by křesťané své svátky nespočítali. Vyhráli tedy všichni. 

Obří kraslice
Jak během programu vyplynulo - symbol vejce se objevuje v pohanských, židovských i křesťanských tradicích velikonočního času. Návštěvu u nás zakončete originální malůvkou symbolu nebo vzoru v tom stylu, jehož rituály vás nejvíc oslovily.